Otakar Slavík byl mimořádný český malíř, který svým dílem zásadně ovlivnil poválečné české umění. Narodil se 18. prosince 1931 v Pardubicích a zemřel 3. listopadu 2010 ve Vídni. Jeho tvorba, která se postupně rozvíjela přes několik dekád, byla charakteristická intenzivním použitím barev a figurální malbou, kde lidská postava hrála centrální roli. Slavíkova cesta umělce nebyla snadná – jeho kariéru výrazně ovlivnily politické události v Československu, zejména po roce 1968, kdy se v důsledku normalizace ocitl na okraji oficiálního uměleckého života a byl nucen emigrovat do Rakouska.
Umělecký vývoj a styl
Slavíkova tvorba prošla několika fázemi, které byly ovlivněny nejen uměleckými, ale i osobními a politickými okolnostmi. V 50. letech pracoval jako dělník v Národním divadle v Praze, kde ho fascinovalo prostředí divadelních kulis a pódií. Z tohoto období pochází jeho rané obrazy, jako například „Létající baletka“ (1958) a „Muž s pivem“ (1964), které reflektovaly jeho existenciální úvahy o lidské osamělosti a všedních zápasech o přežití.
V průběhu 60. let se Slavíkova tvorba rozvinula směrem k novým barevným experimentům. Jeho díla začala být výrazně barevná, často abstraktní, ale stále zaměřená na figuru. Charakteristické pro toto období jsou obrazy složené z barevných kruhů a kotoučů, které vytvářely dynamickou kompozici a dodávaly jeho obrazům jas a lehkost. To se odráží v dílech jako „Stojící“ (1964) a „Ležící“ (1966), kde kombinoval optické efekty s figurálními prvky.
Slavíkova tvorba je hluboce zakořeněná v tradici evropského umění, ale byla také ovlivněna modernistickými směry. Jeho práce s barvou, zvláště intenzivní a expresivní vrstvení barevných ploch, připomíná vlivy francouzských malířů jako Pierre Bonnard a Henri Matisse, zatímco jeho zájem o geometrii a strukturu lze přirovnat k dílu Paula Cézannqa.
Významné výstavy
Slavík se během své kariéry účastnil mnoha významných výstav v Československu i zahraničí, z nichž nejvýznamnější jsou:
- 1964: První samostatná výstava v Malé galerii Lapidária, Praha
- 1966: Výstava v Galerii mladých, Mánes, Praha
- 1970: Výstava v Galerii Benedikta Rejta, Louny
- 1988: Výstava „Expressiv“ ve Vídni, Washingtonu a New Yorku.
- 1989: Velká retrospektivní výstava v Národní galerii v Praze.
Po emigraci v roce 1980 Slavík pokračoval ve své tvorbě ve Vídni, kde mu byly otevřeny nové možnosti a byl pravidelně zastoupen na prestižních zahraničních výstavách, například v Švýcarsku, Německu a USA. K jeho nejvýznamnějším výstavám v tomto období patří i výstava v Künstlerhausu ve Vídni, kde získal uznání za svou inovativní práci s barvou.
Díla
Otakar Slavík vytvořil rozsáhlé množství děl, která jsou dnes součástí sbírek po celém světě. Mezi jeho nejvýznamnější patří:
- „Létající baletka“ (2. polovina 50. let)
- „Muž s pivem“ (1964)
- „Disekce“ (1967)
- „Zátiší II“ (2008)
- „Jaro II“ (2008)
- „Leda s labutí“ (2007)
Ocenění
Během svého života získal Slavík několik prestižních ocenění, která potvrdila jeho význam pro moderní evropské umění:
- 1987: Zlatá medaile Künstlerhausu, Vídeň
- 1992: Cena Irene a Petera Ludwiga
- 1996: Cena Unie výtvarných umělců České republiky
- 2001: Zlatý vavřín Künstlerhausu, Vídeň
Otakar Slavík byl umělcem, který svou tvorbou překonal hranice figurálního a abstraktního umění. Jeho práce s barvou, která se stala jeho hlavním vyjadřovacím prostředkem, mu zajistila místo mezi nejvýznamnějšími koloristy 20. století. Jeho umělecká dráha, ovlivněná osobními a politickými peripetiemi, je důkazem síly uměleckého výrazu a touhy po svobodě. Slavík zůstává jedním z klíčových českých malířů své doby, jehož díla jsou dnes ceněna nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Dodaj komentarz